S. N. Lazarev – Negativní emoce
Když o někom přemýšlíme, vzniká energetický most mezi námi a tím, na něhož myslíme. Probíhá výměna energie a informaci, proto je každé negativní pomyšleni energetickým tokem, který může uškodit. Nebezpečný může být dokonce vnitřní souhlas s pomlouvačem a nevraživcem. Když někomu spíláme nebo o něm ošklivě smýšlíme, tak ho zraňujeme a zároveň ničíme i vlastní karmické struktury.
Slovo jakýkoli program posiluje. V současné době je bioenergetika naši Země taková, že stačí už jen křivě o někom smýšlet, a můžeme mu způsobit těžkou újmu. Po analýze četných fakt a jevů jsem dospěl k závěru, že před několika staletími lidstvo připustilo překotný ústup od zásad harmonie světa, proto je dnes informační pole Země tak zatěžkané negativními programy. Když člověk o jiném člověku nesmýšlí právě dobře, propojují se společné negativní karmické struktury a aniž bychom přáli zlo, můžeme tomu jinému uškodit.
Zabíjíme jeden druhého podvědomě, a přitom vůbec nic netušíme. Dochází k lavinovitému procesu sebezničení, který již ani nevyžaduje, aby se na něm podílely negativní emoce – docela stačí ten záporný potenciál, který lidstvo již nashromáždilo. Proto dnes nestačí být dobrý a nikomu neškodit. Naše podvědomí je již natolik deformované, že dokonce nepůsobeni škody není dostatečným předpokladem pro to, abychom zachránili vlastní duši a tělo.
V dnešních podmínkách je pro přežití nejdůležitější vědomá a soustředěná práce na změně sebe sama. Nestačí být prostě dobrý, je třeba být aktivně dobrý. Každý dobrý a slušný člověk má šanci zahynout, nemluvě o těch, kteří porušují nejvyšší zákony. Ideály a přikázání, jimiž lidé žili po tisíce let, jsou dnes zapomenuty a odsunuty do pozadí. Proto člověk musí vědomě a aktivně pracovat na obnově vlastní duchovnosti, vnitřního humanismu a smyslu pro harmonii světa. “Milujte nepřátele své” – to je výzva k duchovní intenci člověka neodpovídat na úder energetickým úderem. Úkolem eticky gramotného člověka je zásadně nevpouštět negativní city do podvědomí. Člověk, který den začíná přáním: “Pane Bože, dej mým nejbližším, příbuzným a známým zdraví a mně dostatek trpělivosti,” se rovnou aktivně brání různým pokleskům proti zákonům, jichž by se mohl dopustit.
Uveďme si příklad toho, jak může fungovat jedna jediná věta. Mladý muž urazil dívku. A ona mu říká: “To ti nikdy v životě nezapomenu.” Analyzoval jsem si svého času, co se v takové chvíli děje: formuje se buď program zkázy, nebo rozchodu – tedy to, čemu se v bioenergetice říká uřknutí. Tedy – dnes jakýkoli kategorický tvrdý soud bohužel znamená, že působíme Škodu sami sobě i jinému Člověku. Přišel ke mně muž, který si stěžoval na celkovou ochablost a slabost. Energetické ukazatele byly velmi nízké a testování rychle odhalilo příčinu: “Vy máte sousedku, se kterou se hodně hádáte, že ano?” “Ano.” “Často se na ni hněváte, což deformuje vaše pole, proto klesá bioenergetický potenciál. Ale především o ní patrně moc nehezky mluvíte.” Jakmile jsme tuto disproporci odstranili, ochablost pominula a pole se dostalo do rovnováhy.
Negativní soud o komkoli vyvolává silný pokles energetického potenciálu. Když člověk někoho pomlouvá, způsobuje újmu nejen pomlouvanému, ale i sobě, protože při tomto procesu dochází k deformaci, k rozpadu jeho vlastní struktury pole a ztrátě energie. Ošklivé pomyšlení o člověku, nehezké slovo na jeho adresu je útokem na energetické úrovni, po němž následuje odplata, protože se praví: “Nesuďte, abyste nebyli souzeni; kterýmž soudem soudíte, tímž budete souzeni.“ Rána způsobená křivým slovem se nemusí nutně projevit na fyzické úrovni, nemusí okamžitě vést k nějaké konkrétní nemoci. Může začít rozpadem jemných struktur, a přestože se člověk bude cítit báječně, již poběží deformace jeho duchovních struktur, které mají obrovskou kapacitu a přitom nejsou nijak zjevné.
Když později přijdou první pohromy či nemoci příbuzných a dětí, viníka sotva napadne, že příčinou těchto neštěstí je on sám a jeho ošklivé výroky. Zabíjíme sami sebe, aniž bychom to věděli. Spílání krátí naše síly, ničí nás fyzicky i duchovně a ovlivňuje délku našeho života. Zkoumal jsem rovněž, jaký rys je typický pro lidi, kteří se dožívají vysokého věku. Jejich strava je velmi rozmanitá, chování také, ale co mají společné, je dobrosrdečnost. Dobrosrdečnost automaticky předpokládá, že její nositel se nedopouští energetických výpadů proti jiným lidem, a je tedy sám nedotknutelný. Umíráme brzy, protože neustále boříme vlastní duši a tělo. Japonci jsou naopak lidé dlouho žijící a zároveň jsou nejzdvořilejším národem na světě. Nejnebezpečnější je však osočování milovaného člověka. Stupeň sounáležitosti na úrovni pole může být různý, ale mezi milujícími se lidmi je vždy nejvyšší. Pocit lásky člověka povznáší, a proto jakýkoli negativní vliv může být krajně zhoubný .