Pospíchej pomalu


Krátký příběh k zamyšlení: Pospíchej pomalu

Skoro všichni skoro pořád spěcháme. Někam, za někým, za něčím... Proč vlastně? Musíme do práce a být tam včas, musíme dokončit zakázku... abychom dostali zaplaceno. Potřebujeme peníze, hodně peněz. Manželka chce auto, aby měla jak jezdit na nákupy. Děti chtějí nový iPhone, ten minulý už není IN. V televizi, na kterou každý večer koukáme, nás v reklamách přesvědčují o spoustě věcí, bez nichž by náš život "nestál za nic". 
Za vším stojí PENÍZE ... A my se neustále honíme, abychom si tu spoustu peněz nějak opatřili. Přitom den za dnem víc a více ztrácíme své přirozené lidství, svou božskou podstatu, se kterou jsme přišli na tenhle svět ŽÍT a kterou můžeme vidět na malých dětech. Nežijeme. Jsme jako štvaná zvěř, která utíká před ohrožením života. Devastujeme svou Psýché. Cítíme se být pod tlakem, a tak se snažíme aspoň na pár hodin uniknout té štvanici za "pomoci" alkoholu, někteří se uchýlí dokonce k drogám. Ničíme svoje fyzická těla... Čisté Božství v našem nitru nám vysílá signály, že něco není v pořádku, že takhle to dál nejde. Děje se tak ve formě nemocí, úzkostí, depresí... Bohužel, my tyto signály neumíme správně vyhodnotit. Místo toho, abychom zvolnili tempo, jdeme k doktorovi, aby nám napsal medikamenty, které nám umožní v nastaveném tempu pokračovat dál. Jenže to nejde donekonečna a objeví se závažná nemoc na hranici Přežití. A my najednou ze dne na den totálně změníme svoje priority. Protože tohle v sobě máme od Přírody nastavené všichni - PŘEŽÍT. Lidský organismus je nastaven a připraven na délku života kolem 130 let. Stovky se ovšem dožije méně než 1% lidí. Proč tak málo? Proč tolik lidí umírá brzy, v relativně mladém věku? Je to způsobeno tím, že si sami sobě, dobrovolně, svůj život zkracujeme životním stylem, který není lidskému organismu vlastní a není přirozený. Na život v neustálém spěchu a pod psychickým nátlakem nejsme od Přírody nastaveni a adaptováni... Pokud si tohle uvědomíme, můžeme svůj životní styl změnit. Je v naší moci, v našich vlastních možnostech a schopnostech, jít dál svým životem po jiné cestě než doposud. Genialita Přírody spočívá v tom, že nás postupně zbaví všech škod, které jsme na svých tělech a duších napáchali. Následky odejdou pryč a my sami sebe dokážeme uzdravit. Všichni máme takovou moc v sobě.
(Zdroj: Sebeřízení.cz)